Jak jsem fotila SNOVÉ PORTRÉTY S LENSBABY

Už od letošních Vánoc jsem šťastnou majitelkou objektivu Lensbaby Composer Pro s optikou Sweet 35, který se mi podařilo ukořistit na Aukru za poměrně slušnou cenu. O koupi této techniky jsem uvažovala už delší dobu, původně jsem si chtěla pořídit nějakou sadu z kreativních řad Lensbaby, jenomže než jsem se k tomu odhodlala, má vybraná sada už se přestala prodávat (Jak typické!). Takže nakonec mě zachránilo Aukro.

Co je to na těch Lensbaby tak speciálního?

Jsou to tzv. kreativní objektivy (též jsem našla označení speciální nebo efektní). Nemají stabilizaci obrazu, zoom a dokonce ani automatické zaostřování. A co naopak mají? Disponují tzv. selektivním ostřením. V praxi by se to dalo shrnout tak, že než vyfotím jediný obrázek, znamená to pro mě mnoho nastavování, naklánění, manuálního ostření a téměř nutnost stativu. Díky všem těmto krokům má však člověk-fotograf obrovské spektrum možností.

Fotografie vyfocené tímto vybavením poznáte snadno – a to tak, že většinou celý snímek (nebo alespoň jeho značná část) je rozmazaný a „rozbíhá se“ k okrajům. Právě to je důvod, proč jsem tento objektiv tolik chtěla – protože na té snové rozmazanosti je prostě něco kouzelného a neobvyklého. (Když jsem brouzdala recenzemi na všechny různé typy těchto objektivů, dočetla jsem se, že jejich používání je prý návykové – tak uvidíme.)

A nyní už k samotnému fotografování portrétů…

Portréty jsme fotily v Havelském parku v Mladé Boleslavi – v úterý odpoledne to bylo poměrně klidné místo a až na několik zamilovaných párů, které okupovaly lavičky, nás nikdo nerušil. Fotografovaná slečna je moje dobrá kamarádka, která před fotografováním měla dojem, že (a teď cituji): „Není fotogenická!“ Má odpověď na tuto do očí bijící pitomost zněla následovně: „Až s tebou skončím, tak už si budeš připadat fotogenicky.“ A vzhledem k tomu, že dle jejích slov se fotky budou velmi brzy vyjímat na Instagramu, beru tento cíl jako splněný.

Já sama se nemůžu dočkat, až budu svou sbírku Lensbaby fotek rozšiřovat (že by počínající závislost?) – je to sice piplačka, ale myslím, že to stojí za to. Fotografování s tímto objektivem bych se též ráda věnovala v budoucích příspěvcích – takže buďte na příjmu. 🙂