Dnes budu pokračovat v mém malém „seriálu“ o cestách po Norsku. Jak jste jistě odvodili již z nadpisu, jedná se již o třetí článek na toto téma. Pokud jste ještě neviděli předchozí dva příspěvky, rozhodně doporučuji podívat se na články 21 panoramat z Norska a Bergen – 2. největší město Norska.
Cestování po Norsku a jaké dopravní prostředky k tomu použít
Náš itinerář návštěvy Norska byl následující:
Přiletět z Prahy do Bergenu, tam se pohybovat převážně pěšky, případně hromadnou městskou dopravou (na kterou též došlo). Po té přejet autobusem z Bergenu do severnějšího Alesundu (cesta trvala 9,5 hodiny a my měli po příjezdu jen deset minut na přestup na autobus k letišti), půjčit si auto a zbytek dovolené projezdit, co jen to půjde. Zpět potom letět z malého letiště v Alesundu s přesedáním v Oslu.
A povedlo se!
Ač se mi to zpětně zdá téměř neuvěřitelné, všechny tyto plány se podařily, nikde jsme neuvízli. Cesta autobusem mě velmi mile překvapila, rychlý přestup jsme zvládli i s rezervou, v půjčovně nám dali lepší auto, než za jaké jsme si zaplatili. Zkrátka, nemám si na co stěžovat.
Autobusem z Bergenu do Alesundu? Rozhodně!
Dlouhé devítihodinové cesty autobusem jsem se dosti obávala. Dokonce jsem zvažovala i alternativu. Místo autobusové dopravy do Alesundu přeletět – ovšem letadlo bylo v tomto případě výrazně dražší a časově by to i s odbavováním nevyšlo o moc lépe.
Parádní cesta autobusem, trajekty jako bonus
Cesta autobusem byla však nad očekávání skvělá. Všude bylo na co koukat a co obdivovat – Norsko je totiž krásné všude a ne jenom na těch turisticky „profláklých“ místech.
Zaplacená cesta též zahrnovala přepravu čtyřmi trajekty – při nalodění jsme mohli z autobusu vystoupit a kochat se. Takže to byla vlastně jedna velká vyhlídková jízda, jen s tím rozdílem, že nebyla okružní, ale dokonce nás posunula přesně tam, kam jsme potřebovali.
Auto? Z půjčovny? Taktéž všemi deseti.
Pokud jste v Norsku, tak jako my, pouze na krátkou dobu, auto je nesporná výhoda. Tato fotografie je z fjordu Geiranger – v autě si můžete zaparkovat doslova pár metrů od této krásné vyhlídky.
Navíc si kdykoli během cesty můžete zastavit a opět – kochat se. Protože pořád máte čím! Takže i když jsem měla strach, co dostaneme za auto, jestli ho v pořádku vrátíme a podobně, rozhodně to stálo za to. (Snad jen poplatek za mladého řidiče by si mohli odpustit.)
Další fotky z cest po Norsku si můžete prohlédnout v následující galerii, nebo v předchozích dvou příspěvcích.
