3 fotografie, které hýbaly světem

3 fotografie z historie a jejich příběhy, které by byla škoda neznat

V tomto příspěvku bych chtěla poukázat na tři slavné fotografie z historie. Zde popsané snímky jsou významné především svým zpracováním a unikátností. Každý z těchto kousků má na svém kontě jedno prvenství.

 Pohled z pracovny – Nicéphore Niépce (1827)

NIÉPCE, Nicéphore. Nicéphore Niépce House Museum [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://www.photo-museum.org/wp-content/uploads/2015/01/catalogue-Niepce-View_Le_Gras.jpg
NIÉPCE, Nicéphore. Nicéphore Niépce House Museum [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://www.photo-museum.org/wp-content/uploads/2015/01/catalogue-Niepce-View_Le_Gras.jpg
Autor této fotografie se narodil ve francouzském Chalon-sur-Saône v roce 1765. Kolem roku 1800 se ve všech zemích bádalo a hledalo řešení, jak spolehlivě a přesně ustálit záznam obrazu. V roce 1816 Niépce objevil citlivost asfaltových vrstev na světlo. Vrsty asfaltu byly potom nanášeny na kovovou desku. Díky tomuto objevu dokázal už v roce 1822 přenášet fotografie rytin na sklo (konkrétně zkopíroval portrét papeže Pia VII.). A konečně roku 1827 se mu podařilo zachytit první fotografii našich dějin – Pohled z pracovny (česky též Pohled oknem na dvůr). Jisté zdroje sice přisuzují prvenství jinému heliografickému tisku Niépceho (údajně z roku 1825), to ale nijak neubírá na zajímavosti tohoto snímku. Fotografii zachytil autor přímo ze své pracovny v Le Gras a odborníci spočítali, že doba komponování musela být kolem osmi hodin.

Výstup na Mont Blanc – Auguste Rosalie Bisson (1862)

BISSON, Auguste Rosalie. The Metropolitan Museum of Art [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://www.metmuseum.org/collection/the-collection-online/search/283137
BISSON, Auguste Rosalie. The Metropolitan Museum of Art [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://www.metmuseum.org/collection/the-collection-online/search/283137
Výprava na Mont Blanc, která si kladla za cíl vyfotografovat zdolání tohoto ledového velikána, se konala celkem třikrát, než konečně přišel úspěch. Skupina horolezců čítala 25 mužů – museli s sebou vláčet všechno fotografické vybavení, celou temnou komoru a veškerá tato zátěž vážila okolo 250 kilogramů. Na třetí pokus (v roce 1861) se konečně Bissonovi podařilo vyfotit tři snímky, nebyla to ovšem zdaleka jeho poslední výprava do hor. Zde přiložená fotografie pochází z druhé úspěšné výpravy, která se konala roku 1862. A tak i tento autor vlastní jedno prvenství – jako první vyfotografoval majestátnost Alp.

Neil Armstrong – Buzz Aldrin na Měsíci (1969)

Kdo by neznal první let na Měsíc a jméno prvního muže, který na něj vstoupil. Na této fotografii ovšem není sám Neil Armstrong, nýbrž druhý muž, který kdy vstoupil na Měsíc, Buzz Aldrin. Armstrong totiž stál za fotoaparátem. Tento snímek z legendární mise Apollo 11 obletěl celý svět. Na  Měsíci člověk přistál v roce 1969, co asi dokáže o sto let později?

ARMSTRONG, Neil. National Aeronautics and Space Administration [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://www.nasa.gov/mission_pages/apollo/40th/images/apollo_image_12.html
ARMSTRONG, Neil. National Aeronautics and Space Administration [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: http://www.nasa.gov/mission_pages/apollo/40th/images/apollo_image_12.html

 

Čerpáno z následujících pramenů:

  • KOETZLE, Hans Michael. 50 slavných fotografií. Praha: TASCHEN/ Slovanart, 2012, ISBN 978-80-7391-589-6
  • Nicéphore Niépce [online]. [cit. 1.2.2016]. Dostupný na WWW: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nic%C3%A9phore_Ni%C3%A9pce
Sdílejte:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *